Jste zde: Za férové banány!Rozhovor s banánovými ženami

Rozhovor s banánovými ženami

2. 2. 2016:

Jaká je situace žen pracujících na banánových plantážích ve tvé zemi?

Adela Torres, Kolumbie, organizace SITRAINAGRO

Manažeři plantáží u nás v Kolumbii nechtějí ženy zaměstnávat, říkají, že by museli platit mateřskou a že ženy vyžadují víc volna. Jednoduše se nechtějí ženami vůbec zabývat. Pro Kolumbijky je opravdu strašně těžké získat práci v tomhle sektoru. Snažíme se to změnit prostřednictvím naší práce v odborech, přeci jen je produkce banánů oblast, kde by spousta žen mohla najít práci. Zatím je to ale pořád tak, že práci dostávají muži.

Fatima Del Rosario Herrera Olea, Peru, organizace SITAG

Ženy v Peru často pracují více než 10 hodin denně, ale dostávají zaplaceno jen za 8 hodin. Zůstávají v práci déle, než muži, protože se bojí ozvat. Kromě toho mají menší platy než muži. Nejsou tak průbojné, mají strach hájit svoje práva. A když se přidají k odborům, často zažívají šikanu.

Gloria Garcia, Honduras, organizace COSIBAH

Mezi tím, jaká je situace žen v Hondurasu je velký rozdíl - a to především v tom, jestli mluvíme o ženách, které jsou v odborech, nebo ne. Pokud jsou zapojené do odborů, mají většinou docela dobré živobytí. Pokud ne, a to většinou pracují pro tzv. nezávislé výrobce, kteří dodávají větším firmám, jako je např. Dole nebo Chiquita, tak ty se tak dobře nemají, jejich práva neustále někdo porušuje. Nemají vůbec žádnou jistotu, často jim neplatí ani minimální mzdu a když otěhotní, dostanou vyhazov.

Selfa Sandoval, Guatemala, organizace SITRABI

Mám to štěstí, že pracuji na plantáži, kde jsme všichni v odborech a máme kolektivní smlouvu. Jsme na to velmi pyšní, naše odbory fungují už 65 let! Díky tomu se nám podařilo vyjednat spoustu důležitých věcí, které ženy jako zaměstnankyně potřebují. V Guatemale se ale pěstují banány i na pobřeží Pacifiku a tam odbory vůbec neexistují. Situace žen je tam velmi těžká, nemají žádnou jistotu a jsou zneužívány. Když si představím, jak vysoké nároky na nás klade náš zaměstnavatel, jak nás honí kvůli kvalitě a produktivitě, jak je na nás tvrdý…jak to tedy může vypadat tam, kde nejsou odbory!

Mireya Rodriguez, Kostarika, organizace COSIBA/SITRAP

Zásadní problém žen v Kostarice je, že jim jejich zaměstnavatelé brání organizovat se, neexistuje tady svoboda sdružování. Mnohé ženy přijdou o zaměstnání, když otěhotní. Sexuální obtěžování je taková stálice…manažeři a majitelé ženám nabízí práci na plantáži nebo prodloužení smlouvy výměnou za sexuální služby. Pro ženy obecně vůbec není snadné najít práci. Když už ji najdou, musí za ní často cestovat velmi daleko. A kvůli dlouhým pracovním hodinám nemají šanci trávit čas se svou rodinou.