Jste zde: Za férové banány!Prozkoumejte s námi Lidl!

Prozkoumejte s námi Lidl!

9. 10. 2016:

Lidl tvrdí: “Držet ceny našeho ovoce a zeleniny nízko nám umožňuje celkově optimalizovaný dodavatelský řetězec.” Otázkou ale zůstává, pro koho je ten dodavatelský řetězec optimalizovaný – určitě totiž nejde o pracovníky na banánových a ananasových plantážích. Zaměstnanci plantáží nedostanou ani desetinu celkové prodejní ceny v řetězcích a není pochyb, že se svými rodinami žijí na pokraji přežití.

Na druhé straně je dodavatelský řetězec opravdu optimalizovaný do té míry, do jaké to Lidl zajímá. Do kapsy řetězců míří více než třetina prodejní ceny banánů a přes 40% prodejní ceny ananasů.

Lidl říká: „kvalitní ovoce a zelenina se poznají podle toho, odkud pocházejí“ a „transparentnost je pro nás velmi důležitá“ Ale když se jich v naší partnerské organizaci Oxfam Deutschland zeptali na to, kteří dodavatelé a které plantáže jsou pro prodeje ananasů a banánů v Lidlu nejdůležitější, firma – úplně stejně jako většina jinch velkých řetězců – odmítla odpovědět.

Museli tedy být vynalézaví. Podporovatelé kampaně Make Fruit Fair! z celého Německa zjišťovali místa původu ovoce na krabicích a štítcích, tak aby v Oxfamu mohli identifikovat alespoň pár dodavatelů Lidlu. Jedním z nich byla ekvádorská banánová plantáž Matías a ananasová plantáž Finca Once v Kostarice. Oxfam potom společně se svými výzkumnými partnery navštívil tyto plantáže, aby na vlastní oči viděl, jaké podmínky na nich panují. Zástupcům Lidlu je třeba přiznat, že ve chvíli, kdy s nimi hovořil Oxfam přímo o Finca Once, vypadali, že jsou otevření diskuzi a souhlasili, že pro ně zajistí možnost plantáž navštívit.

Práce v mračnu pesticidů

Toxické látky rozprašované nad plantážemi pomocí letadel jsou extrémně nebezpečné pro zdraví pracovníků na banánových plantážích. V únoru roku 2016 zkoumal Oxfam a odborová organizace ASTAC situaci na banánových plantážích v Ekvádoru. 60% respondentů z plantáže Matías, která dodává ovoce mimo jiné i Lidlu, uvedlo, že pracuje na plantáži I během rozprašování pesticidů, nebo hned po jeho skončení. To je jasné porušení ekvádorských zákonů. Když jsme se jednoho z pracovníků zeptali, proč si nestěžují vedení plantáže, odpověděl: “Velmi nás to znepokojuje, máme vyrážky. Ale stěžovat si by bylo velmi riskantní – hrozil by nám vyhazov.”

Přestože to nařizuje zákon, zaměstnanci v Matías neví o tom, že by na plantáži existoval nějaký výbor pro ochranu zdraví na pracovišti, složený z pracovníků a zástupců managementu. Smyslem takových výborů je analyzovat rizika na pracovišti a hledat možnosti, jak jim předcházet. Zapojování zaměstnaců do vedení plantáže viditelně není důležitým tématem – nikdo z pracovníků, se kterými jsme mluvili, nevěřil, že by tu firma dovolila vznik odborů.

Výplata, za kterou se nikdo nemůže uživit

Rozhovor s Yensi, jejíž muž pracuje na ananasové plantáži Finca Once. Santa Cecilia, Kostarika.

Jaké jsou pracovní podmínky na plantáži?

Velmi špatné, je to za hranou. Mzdy jsou velmi nízké ve srovnání s tím, kolik toho tam lidé musejí odpracovat.

Vystačí mzdy na uživení rodiny?

Ne, nevystačí. Nemůžeme si toho s dětmi moc dovolit.

Co si z výplaty můžete pořídit?

Základní potraviny, rýži, fazole, kuře…ale je třeba platit i jiné účty: vodu, elektřinu, televizi – děti se rády koukají na kreslené filmy. Musí se obejít bez spousty věcí. Všichni tu žijeme pohromadě, děti chodí do školy – musíme se snažit získat stipendium na střední školu, protože školné ze své mzdy nepokryji. Řekla bych, že je potřeba mít všechno hodně dobře zorganizované, aby člověk nějak vyšel.

Společnost Lidl tvrdí, že v budoucnu chce, aby byly všechny banány a ananasy z jejího sortimentu “udržitelné”, a má tím na mysli certifikaci Rainforest Alliance se zelenou žabičkou. Ta ale nevyřeší vážné problémy jako je potlačování odborových organizací, příliš nízké mzdy nebo extrémní tlak na výkupní ceny. Takhle spravedlnost nevypadá!

“Prudký rozvoj pěstování ananasů bohužel v Kostarice způsobil rozsáhlé škody na životním prostředí. Pokud spotřebitelé v Evropě kupují toto ovoce, měli by vědět, jaké dopady to má tady u nás. Musí požadovat, aby řetězce a ovocnářské firmy zavedly opatření na ochranu přírody, zaměstnanců a zasažených komunit.”

Jorge Mora Portuguez, ředitel organizace ARCA (Středoamerická síť pro vodu a životní prostředí), Kostarika

Výzkum Oxfam Deutchland ke stažení.