Životní prostředí
Pro přírodu může být pěstování banánů opravdovou hrozbou - zajímá vás proč?
- velké množství odpadu, především plastových sáčků
- eroze půdy a s ní spojené vyšší riziko záplav
- odlesňování
- snižování úrodnosti půdy
- snižování druhové rozmanitosti
Banánové plantáže jsou v drtivé většině monokultury – pěstuje se na nich pouze jeden druh plodin, což významně zvyšuje rychlost šíření všech nežádoucích organismů, ať už jde o plísně, bakterie, parazity nebo hmyz. Banány se staly po bavlně druhou chemicky nejošetřovanější plodinou na světě a spotřeba pesticidů, tedy látek hubicích různé druhy organismů, se stále zvyšuje. Jde o stálý koloběh, protože organismy jsou schopné stát se vůči pesticidům odolnými (zvyšovat svou rezistenci). Kromě nežádoucích látek ničí ale pesticidy i řadu dalších, které jsou v přírodě důležité. Narušují se tak přirozené ekologické vztahy.
Život s chemií
Agrochemikálie (tedy pesticidy a hnojiva) se hromadí v těle lidí i zvířat, znečišťují půdu a především vodní zdroje. Lidé bydlící v okolí plantáží tak nemají přístup k nezávadné vodě a na pití, vaření a umývání používají vodu kontaminovanou chemikáliemi. Pracovníci na plantážích přicházejí do styku s chemikáliemi denně – když je na rostliny aplikují, často bez řádných ochranných pomůcek, nebo při postřicích plantáží z letadel. 85 % všech chemikálií rozprášených z letadel neskončí na rostlinách na plantážích, ale v jejich okolí – na domech, lidech a jejich blízkých polích.
Proč jsou pesticidy nebezpečné?
Je dokázáno, že pesticidy přispívají ke vzniku rakoviny a poruchám rozmnožování. Jedním z mnoha případů je kauza ze 70. let min. století, kdy desítky tisíc pracovníků banánových plantáží v Nikaragui ztratily plodnost poté, co pracovaly s pesticidem DBCP. Důsledky působení pesticidů jsou různé – může jít o již zmiňovanou ztrátu plodnosti, kožní a oční nemoci, dýchací problémy, rakovinu nebo i smrt. Na následky otrav pesticidy zemře na 300 000 lidí ročně a v 99 % případů se tomu tak děje v rozvojových zemích. Život či práce v pesticidy zamořeném prostředí po dlouhou dobu může znamenat i vážné duševní poruchy, jako je schizofrenie či deprese. Velkým problémem je zde samozřejmě nedostatek ochranných pomůcek, které by pracovníky na plantážích před chemikáliemi ochránily, ale také vysoká negramotnost – lidé si nedokážou přečíst varování či návod k použití na obalu.
