Banány
Banány jsou jednoznačně nejoblíbenějším tropickým ovocem Evropanů – každý rok se jich do EU doveze více než 5 milionů tun. Pro nás pochoutka, pro miliony lidí v rozvojových zemích základní zdroj příjmů a zaměstnání.
Maximalizace zisku
Produkce banánů je ovšem – stejně jako každý jiný obchod – spojená se snahou firem a supermarketů snížit náklady a zvýšit zisky, což obnáší několik zásadních negativ. Co se tedy skrývá pod slupkou?
Jak se banány pěstují
Většina banánů je pěstována na rozsáhlých monokulturních plantážích v Latinské Americe a čím dál častěji i v západní Africe. Na rozdíl od tradičního postupu, kdy se banány pěstují dohromady s jinými užitkovými rostlinami, způsobuje monokulturní pěstování plodin erozi půdy, snižování druhové rozmanitosti a vyžaduje také vysokou spotřebu agrochemikálií. Banány jsou tak po bavlně druhou chemicky nejvíce ošetřovanou plodinou na světě. Agrochemikálie ohrožují nejen přímo pracovníky na plantážích, ale znečišťují i vodu a půdu, a narušují tak celé ekosystémy. Mnohé z prostředků, které se na plantážích používají, patří mezi látky označené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako nebezpečné.
Porušování práv
Přestože 80 % trhu s banány ovládá pouze pět největších firem – Dole, Del Monte, Chiquita, Fyffes a Noboa, většina z nich plantáže vůbec nevlastní a ovoce vykupují od svých subdodavatelů. Takový systém jim umožňuje zbavit se velmi snadno zodpovědnosti za porušování práv zaměstnanců plantáží. Obchod s banány tak následoval rostoucí světový trend – velké firmy realizují svou výrobu formou subdodávek v zemích s levnou pracovní silou, kde je snadné porušovat zákony nebo zde vůbec neexistují.
Život na plantáži
Lidé zaměstnaní na plantážích pracují mnohdy v otřesných podmínkách. S pracovní dobou 10 až 12 hodin denně, často 6 dní v týdnu, v nesnesitelném vedru a většinou bez potřebné ochrany vůči agrochemikáliím dostávají pracovníci velmi nízký plat, který málokdy stačí na jídlo, oblečení pro celou rodinu a a školné pro děti. Výjimkou není ani zneužívání práce dětí a potlačování odborů, které by mohly hájit práva pracovníků - nezřídka dochází k neopodstatněnému propouštění, nátlakům nebo i vraždám. Čím dál častěji jsou pracovníci najímáni krátkodobě na časově omezenou smlouvu. Propustit je pak lze z důvodu jejich zapojení do odborů mnohem snáz.




